Historie Sokola Slavíč

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se slavíčští občané aktivně zapojili do činnosti Tělocvičné jednoty Sokol v Drahotuších, 28. srpna 1920 byla zaslána žádost o zřízení samostatné odbočky drahotušského Sokola ve Slavíči a 8. 9. se konala ustavující valná hromada. Zemská správa politická v Brně výnosem z 13.10. 1920 povolila zřízení odbočky drahotušské Tělocvičné jednoty Sokol se sídlem ve Slavíči a usnesením valné hromady ze dne a 19. 11. 1920 byla zaregistrována změna spolkových stanov, kterou se název změnil na Tělovýchovná jednota Sokol Slavíč se sídlem ve Slavíči.

V roce 1926 měla jednota 54 členů, 1928 63 členů, 1933 54 členů, 1935 117 (z toho 36 mužů, 5 žen, 6 dorostenek, 6 dorostencú, 29 žáků, 35 žákyň, hotovost činila 22.016,30 korun), 1938 50 členů, 1941 72 členů. 

Činnost Sokola se neomezovala pouze na tělocvik, jeho členové pořádali také kulturní vystoupení. Např. 26. 12. 1920 sehrála odbočka Sokola divadelní představení „Z českých mlýnů\" pod režijním vedením tehdejšího správce školy Rudolfa Livečky, který obstaral i klavírní doprovod zpěvu. V březnu 1922 sehrál Sokol divadelní hru „Tajemný dub\" Č. Habarta za spoluúčinkování žáků místní školy, studentů a sokolského dorostu. S hrou „Dobrý člověk\" se ochotníci Sokola představili v březnu 1926, dne 28. 10. 1927 předvedli divadelní hru „Nevěsta legionářova\" v režii správce školy Stanislava Skládala.

9. 6. 1935 byl slavnostně položen základní kámen sokolovny, v následujícím roce byla otevřena. Sokolovna byla stavěna podle projektu jako víceúčelová stavba, měla sál s cvičebním nářadím, jeviště pro možnost hrát divadelní představení, pořádat taneční zábavy atd., dále šatny, sociální zařízení a „peklo\" k občerstvení. 

Za okupace byla činnost Sokola zastavena, obnovena byla 10. 5. 1945. Před Sokolským dnem, který se konal 20. 7. 1952, bylo upraveno hřiště, doposud velmi svahovité. V roce 1955 byla činnost Sokola zaměřena na nácvik prostných na spartakiádu. Dvanáct cvičenců se zúčastnilo I. celostátní spartakiády v Praze. Od roku 1954 se v Sokolu Slavíč velmi aktivně hrálo divadlo.

Slavíčský Sokol byl od 50. let součástí ČSTV. Po sametové revoluci v roce 1989 byla obnovena činnost TJ Sokol Slavíč. Shodou okolností však došlo k tomu, že sokolovna, s jejíž rekonstrukcí se začalo v roce 1988, zůstala v majetku ČSTV. Pro záchranu budovy bylo tedy nutné vytvořit druhou sokolskou organizaci - Tělocvičnou jednotu Sokol. Nakonec byla rekonstrukce sokolovny dokončena a v roce 2006 se dočkala slavnostního otevření. Dnes je budova široce využívaným střediskem společenského dění v obci, sídlí zde také osadní výbor a místní knihovna.

Starostové TJ Sokol Slavíč: 1922 Ferdinand Kundrát (čp. 1), 1926-1950 František Částečka (čp. 17), 1951-1952 František Skandera (čp. 12), 1952-1954 Miloslav Jakeš (čp. 2), 1954-1978 František Dohnal (čp. 50), 1979-1991 Richard Pavelka (čp. 25), 1992-2008 Milan Dohnal (čp. 50), od roku 2009 Ing. Arnošt Burian (čp. 115).

Starostové Tělocvičné jednoty Sokol: 2004-2006 Ing. Lubomír Jakeš (čp. 11), 2007-2009 Igor Dostálek (čp. 49), od roku 2010 Ing. Milan Dohnal (čp. 50).